Fritz Haarman, kterému se později přezdívalo „Hannoverský řezník“, se narodil roku 1879 v Německu. Neměl zrovna snadné dětství. Pro své rodiče byl zklamáním, jelikož se narodil jako šestý syn rodičům, kteří toužili po dceři. Jeho matka ho v dětství začala převlékat za dívku. Trpěl psychickými problémy a halucinacemi. Začal si také již v dětství uvědomovat svou homosexualitu. Kvůli té byl i vyhozen z armády, kam v teenagerském věku nastoupil.
Po první světové válce se Německo stalo oblastí, kam proudilo mnoho uprchlíků. Často bez domova, bez jídla, bez peněz. A Haarman toho uměl využít. Potuloval se na vlakovém nádraží, kde oslovoval mladé chlapce a nabízel jim, že jim u sebe v bytě dá jídlo či cigarety. Ti, kteří přijali, se už z jeho bytu nikdy nedostali. Haarman chlapce znásilnil a po sexu je zabil tak, že se zakousl do jejich hrdla a nechal je vykrvácet. Jejich těla poté rozsekal na menší kousky. Ty ale nevyhazoval. Údajně některé z nich konzumoval, ovšem se svým parťákem Hansem Gransem přišli na to, že na mrtvých tělech mohou vydělat. Začali je prodávat na trzích a vydávali maso za vepřové.
Nejmladší oběti Haarmana bylo pouhých 10 let. Nejstarší 22 let.
Granse měl původně vyhlídnutého jako potencionální oběť. Jenomže mladík se mu zalíbil, a proto ho nechal žít. Nakonec se z něj stal jeho komplic, ovšem nikdy se nepodílel na vraždách. Spíše se staral o prodej věcí, které po obětech zůstali.
Ironické bylo, že v době, kdy byl Haarman za vraždy dopaden, sloužil místní policii jako informátor. Jednoho dne se ale na policii ukázal v doprovodu mladíka, o kterém tvrdil, že na něj zaútočil. Mladík ale vypověděl, že se ho Haarman pokusil znásilnit a že se bojí o svůj život. Policisté si Haarmana spojili s nevyřešenými vraždami mladých chlapců a byl odsouzen k smrti. Byl popraven gilotinou. Jeho komplic Grans byl odsouzen na 12 let vězení.
