Kde jsou ty doby kdy byly počítače celé ze dřeva a na kliku. Znáte jistě z dějepravy ve škole. Jak lovci mamutů měli jen jeden počítač na celý kmen. Že si to nějak nemůžete vybavit? No dobrá, připouštím, že jsem se možná kapánek spletl, a že to bylo později, někdy ve středověku. Ale víc neuhnu. Ani o krok. Ono už ani není pravda, že my starci, kteří jsme začínali na Atari počítačích jsme nyní v době, kdy už je nikdo nepamatuje a práci s nimi si už nedokáže ani představit. Například malé kazety. Zná to ještě někdo?
No, ono, když Windows začínal, tak to také nebylo nic extra. Strkat do počítače čtyřicet disket bylo také pěkně na palici.
Jo to byly časy.
Dnes je již všechno řešeno přes internet, nějaké diskety jsou dávno pasé a vypalování CD už také pomalu, ale jistě mizí ze scény. DVD se chystají do propadliště dějin a USB vévodí celému světu. Co přijde pak, to se zatím neví. Faktem je, že na malou placičku nacpeme více a více informací. Vždyť třeba i v mobilech, což jsou také informační technologie, přibývá místa, kam si lze uložit co je potřeba. Já tam mám třeba knihy a hudbu.
Kdysi jsem byl rád za dvouřádkový displej na mobilu, kde se objevilo tak maximálně to, kdo mi volá a SMSky. Nějaké barvy nebo tak něco? To ani náhodou, to až když přijel známý z Německa a chlubil se barevným displejem o rozměru krabičky od zápalek. Jak jsme mu to všichni záviděli. Nyní jsou displeje velké jako, s odpuštěním, kráva, a ještě se zdvojnásobují tím, že se dají rozevřít jako kniha.
No, kdyby mi to někdo nechtěl věřit, tak ten mobil s tím barevným displejem mám doma dodnes a funguje. Nepoužívám jej ani z recese. Jen jednou za rok zkontroluji.
Kam půjde pokrok dále, o tom snad ani nemá cenu přemýšlet. Budou mobily skládací tak do kapsičky u vesty? Budou ještě vůbec? Nebo to tu bude úplně jinak? Necháme se překvapit.
